TK 13. října 2009 - KSČM k Lisabonské smlouvě
Tématem tiskové konference KSČM dne 13. října 2009 byla Lisabonská smlouva a její ratifikace.
TK se zúčastnili: Vojtěch Filip, místopředseda PS PČR a předseda ÚV KSČM, a Jiří Maštálka, místopředseda ÚV KSČM a poslanec EP.
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Scházíme se v průběhu švédského předsednictví, tak jsem tomu přizpůsobil i barvy kravaty. Ale k tomu podstatnému – podpis Lisabonské smlouvy. Chtěl bych uvést jen několik faktů, abychom si ozřejmili možná minulost, možná trošku současnost.
Lisabonská smlouva byla projednávána 17. února, poslanecká sněmovna ji 125 hlasy schválila. Tento způsob schvalování a ratifikace smlouvy považujeme za nedemokratický a odsouzeníhodný. Občané ČR, kterých se smlouva bezprostředně týká, neměli možnost vyjádřit se v referendu, a politické strany neměly ve svých programech, ani nemohly, postoje k Lisabonské smlouvě, k postupné centralizaci a byrokratizaci unijní administrativy na úkor národních parlamentů a vlád. Všichni občané ČR, nejen čelní představitelé, musí mít právo rozhodovat o své budoucnosti, která je dotčena ratifikací takového dokumentu, který má mezinárodní platnost.
Naše výhrady a náš nesouhlas s Lisabonskou smlouvou nadále trvají, protože nás zavléká do militarizace mezinárodních vztahů, do područí Spojených států a jejich dobrodružství ve světě pod názvem euroatlantického společenství, a otvírá cestu ke konstitualizaci volného trhu a neoliberální politice. Tím samozřejmě i ke zhoršení sociálních podmínek.
KSČM je názoru, že do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být Lisabonská smlouva Českou republikou ratifikována. Naše strana upozorňovala na nebezpečí otevření otázky tzv. Benešových dekretů, a to již v roce 1997, v době, kdy byla vyhlášena Česko-německá deklarace. Lisabonská smlouva nadřazuje zákony EU nad zákony jednotlivých států. Zvojnásobuje hlasovací sílu Německa, Francie a Velké Británie, čímž soustřeďuje moc do rukou velkých států na úkor států menších. Dále vyžaduje, aby členské státy – cituji – zvýšily svoji vojenskou kapacitu. Není v zájmu ČR, abychom bojovali jinde za hranicemi za cizí zájmy. Podle Lisabonské smlouvy by bylo možné přijímat i opatření bez souhlasu národních parlamentů, což považujeme také za jednu ze závažných chyb tohoto dokumentu.
Přijetím Lisabonské smlouvy by EU získala pravomoc vydávat zákony, resp. normy, na základě ekonomických a finančních podmínek k provozování veřejných služeb, což by např. ve zdravotnictví a vzdělávání učinilo pouhé tržní komodity. Přijetím LS by unie získala pravomoc vydávat směrnice pro ekonomickou politiku členských států, což by omezilo jejich suverenitu.
Stejně, jako jsem uvedl ve svém vystoupení tento týden na půdě EP při debatě o irském referendu, chci zopakovat, že ČR nesmí být a nesmí jednat pod vnějším tlakem, jak jsme cítili tlak a finanční podporu tohoto tlaku v průběhu irského referenda. To za prvé. Za druhé a na závěr – byl bych rád, abychom vnímali, že ten, kdo kritizuje LS, není automaticky nepřítelem evropského integračního modelu.
Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM
Doplním tuto pasáž o razantní odmítnutí výroků bývalého místopředsedy vlády a senátora Alexandera Vondry. Jeho hrubě lživý a nehorázný výrok, který použit v ČT mě urazil a v mém tiskovém prohlášení je vysloveně uvedeno, že zvažuji právní kroky, které míním vůči němu učinit. Jestli si myslí, že je beztrestné v ČR lhát občanům, já si to nemyslím. Chci připomenout, že není pravda, že by KSČM neupozorňovala na nebezpečí, které je pro ČR vázáno na LS a na nároky tzv. sudetských Němců. Jestli si to pan Vondra nemyslí, prokazuje to jen jeho neschopnost vykonávat funkci, kterou zastával jako místopředseda vlády. Na nároky sudetských Němců upozorňovala KSČM od prvopočátku. Upozorňovala na to i značná část právnické obce, která je politicky jistě indiferentní a zahrnuje jak pravici, tak levici. Jiří Maštálka potvrdil, jakým způsobem se chovali poslanci KSČM v EP právě na tom, jakým způsobem museli čelit tlaku nacionalistických skupin, které se nezbavily své šance na revizi výsledků druhé světové války.
To, že ODS vstoupila do společného klubu s těmi, kteří podporují v Lotyšsku a jinde zbraně SS, je ostudou české politiky a my s nimi nechceme mít nic společného. Považujeme evropský integrační proces za objektivní, ve kterém jako politici hledáme pro české občany to nejvýhodnější postavení. Považuji to za svoji povinnost a budeme upozorňovat na pozitiva i negativa takového integračního procesu. A jestliže vláda Mirka Topolánka nebyla schopna nebo ani ochotna vyjednávat to, aby majetkové poměry v ČR nebyly po 65 letech narušovány nároky sudetských Němců, považuji to za skandální. Ukazuje se, že možná Karlu Schwarzenbergovi šlo ve vládě jako ministru zahraničí o úplně jiné věci, než které prosazoval. A o co šlo Alexandru Vondrovi by mě opravdu zajímalo. Proto jsme přivítali, že má být toto řešeno alespoň jakousi garancí, kterou vůči České republice Evropská unie přijme, že tzv. Benešovy dekrety, tedy ústavní zákony, které byly vyhlášeny jako dekrety prezidenta republiky po roce 1945, nebudou dotčeny. Jestliže to byla schopna vyjednat vláda Polska, Velká Británie, jestliže v Německu byl přijat ústavní dodatek k LS, nevidíme nic divného na tom, že by obě komory parlamentu přijaly minimálně požadavek, který by byl vznesen na orgány EU. To, že nebylo konáno referendum, považujeme stále za chybu a myslíme si, že čas, který je tu vytvořen pro případný podpis nebo nepodpis LS je dobrý na to, aby PS takový zákon projednala. Nakonec zákon o obecném referendu je ve druhém čtení a můžeme ho projednávat a mohlo by takové referendum o LS v ČR být konáno.
To by mělo podle mého soudu dva důsledky. Pokud by LS byla projednána a schválena v referendu, tak by jistě postavení ČR uvnitř EU bylo stabilnější, než když to bude učiněno způsobem, který byl naznačen v úvodním projevu Jiřího Maštálky. Tolik doplnění.
Jestli chce někdo zpochybňovat poválečné uspořádání tak, jak to činí některé státy, pokud chce někdo zpochybňovat Postupim či Trianonskou dohodu, hraje si s ohněm a porušuje mezinárodně právní závazky, které státy nejen Evropy přijaly na Helsinské konferenci.
dotaz novináře:
Silné argumenty Jiřího Maštálky. Když ÚS to posvětí, co s těmi argumenty?
Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM
Argumenty zůstanou závažné. Jen ÚS ukáže, že mu na občanech ČR zas tolik nezáleží. Prokázal to několikrát – ať už šlo o rozhodování o tzv. reformním batohu, kdy v rozporu s ústavním článkem o tom, že u nás je zdravotní péče bezplatná, nechal v platnosti zdravotnické poplatky. Nebo ve chvíli, kdy ÚS rozhodoval o náhradách klientům zkrachovalých bank, raději podržel bankéře než by odškodnil klienty. Nebo jiné rozhodnutí, kdy pominul ústavní většinu jak PS tak Senátu, když byl schválen zákon o zkrácení volebního období a čtyřleté volební období páně Melčáka prohlásil za ústavní podstatu českého ústavního systému. Rozhodnutí Ústavního soudu budu muset respektovat. Co si budu myslet o jeho rozhodování, to je moje věc. A argumenty, které tu byly předneseny, zůstávají v platnosti.
dotaz novináře:
A co tedy od ÚS čekáte. Že by měl říci – nepodepsat.
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Čekáme od ÚS, aby řekl, jestli je to v souladu s ústavním pořádkem ČR. A nepochybně to čeká i prezident. Čekáme také, zda skutečně se potvrzují naše obavy o tom, že může dojít k prolomení u Benešových dekretů. Pokud bude ratifikována smlouva, a to musíme připustit, tak naše kritika tím nekončí a nebudeme sami. Vždyť ten dokument v různých modifikacích odmítli Francouzi, Holanďané, Irové, takže není to dokument, který by byl dobrým základem pro evropský integrační proces. A my budeme v kritice pokračovat dál. Ale musíme respektovat rozhodnutí kompetentních orgánů, tj. ÚS.
dotaz novináře:
Předpokládejme, že smlouva bude ratifikována, každý z nějakého úhlu ji bude kritizovat. A co může udělat třeba EP? Nebo národní parlamenty?
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Obě části zcela nepochybně budou mít dostatek pravomocí na to, aby mohly ovlivňovat dění v EU. Už teď nabíhá v EP řada právních směrnic, které budou ovlivňovat a už předjímají to, jak bude fungovat v rámci jednotného trhu, v rámci farmakologie a dalších oblastí EU. Čas bude naším soudcem, čas ukáže, jestli tento projekt a tyto mechanismy jsou dobré a zda budou průchozí a povedou k tomu, že se EU bude schopna stavět jako nejen tržní celek pro volný pohyb kapitálu, ale i pro sociální Evropu. A myslím, že není jen EP, nejsou jen národní parlamenty, ale podívejme se např. na směrnici o pracovní době, jak velké masové hnutí to vyvolalo v celé Evropě, a velmi úspěšné, když se to týkalo směrnice o pracovní době. Takže spojenců a témat je tam i pro budoucnost, i když bude LS schválena, dost.
Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM
Každou smlouvu můžeme doplnit, změnit nebo zlepšit. A já myslím, že lepší smlouva je možná.
dotaz novináře:
Myslím, že k podpisu přece jen dojde, může pak průměrný český občan aspoň něco málo na tom vydělat?
Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM
Na LS ne, protože standard evropské Listiny lidských práv je nižší než Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který je u nás závazný od roku 1976. č. 120 Sb.
dotaz novináře:
Když se mluví o zpochybňování Benešových dekretů, napadlo mne, to může někdo napadnout i rozdělení Československa. To snad není tak absurdní nápad?
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Tento příklad malinko pokulhává, není srovnatelný s tím, co je možným důsledkem LS. Víte, že existuje sudetoněmecký landsmanšaft, poslanec Posselt je oficiálním poslancem EP a není tam osamocen. Víte i to, že v článku 300 tohoto landsmanšaftu je zakotveno dodnes, přestože jinak je Německo velmi demokratickou zemí, návrat do původních sudetských území a návrat majetku. Tady to reálné nebezpečí skutečně je. Co se týká Čechů a Slováků, rozvedli jsme se sametově a sešli jsme se v EU a máme se tam docela rádi.
Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM
Je to o něčem jiném. Případné sloučení ČR a SR je podle současných pravidel EU podle LS. A majetkové narovnání mezi ČR a SR bylo uzavřeno. Je otázkou, jestli by platily oba státy fyzické nároky.
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Česká vláda slibuje, že jako poslední stát podepíšeme LS do konce roku, já myslím, že evropské instituce, i pesimisté, vždycky myslí i na havarijní scénáře. Nemyslím, že by byla nepřekročitelná čára. Mnohokrát EU ukázala, že se vždy dohodnou, jakým způsobem co bude fungovat. Nepochybně siloví hráči budou vedeni tím, aby jim tento systém, který jim vyhovuje, aby byl co nejdříve. Těžko mohu věštit přesný termín, ale určitě bude tlak do konce roku, jsou tam i vazby, které má mít EU s dalšími partnery a bude chtít být adekvátním partnerem pro další jednání s globálními hráči. Pokud nepodepíšeme, svět se nezhroutí, ani EU se nezhroutí, má podle čeho fungovat. Administrativa, právní odbory, výbory, komise, vše běží, takže si nemyslím že by se něco světoborného stalo. Bude oslabena její pozice jako partnera v mezinárodním měřítku.
dotaz novináře:
Jak vidíte tlaky, které přicházejí z EP na zkrácení doby funkce prezidenta republiky Václava Klause.
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Není to poprvé, kdy z EP zaznívají různé názory a různé rady pro různé státy. To se netýká jen ČR, ale Václav Klaus je oblíbený terč. Myslím, že skutečný tlak byl předveden evropskými institucemi na Irsko. Byl futrován nejen přítomností významných osobností, ale zejména jejich prohlášeními, strašením o izolaci a byl futrován i finančními prostředky, které přímo či nepřímo šly na kampaň pro ANO. Jsou v ČR jistě některé skupiny, které by si přály, aby takové hlasy zvenku byly vyslyšeny, ale já si myslím, že jsme suverénní stát, prezident byl zvolen podle Ústavy ČR. A jestli si chceme zachovat tvář před Evropou, tak musíme mít i sebevědomí a umět ochránit svého prezidenta. Byť s ním často nemusíme souhlasit.
dotaz novináře:
Lze smlouvu nějak změnit či vylepšit
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Uvidíme, kdy začne fungovat, jak se nám třeba projeví vysoký představitel pro zahraniční otázky – takový ministr zahraničí pro EU. Protože, když sledujeme dění v EU, nebyla jednotná zahraniční politika, šlo o zájmy jednotlivých států. Pokud bude takovým vysokým komisařem Javier Solana, tak si myslím, že první krok, o který budeme usilovat jako levice, bude, aby byly změněny jeho kompetence, protože si neumím představit, že by ČR a českou zahraniční politiku představoval člověk, který považuje humanitární bombardování za jeden ze způsobů normální diplomacie, z jehož rozhodnutí je odtržen kus suverénního státu, tím myslím Kosovo. Uvidíme, jakým způsobem bude zacházeno např. s tezí, že je možné vysílat společné vojenské jednotky EU mimo hranice EU, když to bude v jejím zájmu. Já nevím, v čím zájmu např. by bylo řešit, zda to bude zájem podněsterského konfliktu, zda to bude proti Rusku nebo proti někomu jinému. Nejdříve uvidíme realitu, a ta nám ukáže, v čem a jak bychom to mohli měnit. Určitě budou tak vážná témata, jako energetika, zahraniční politika a vojenské mise, nepochybně se budeme snažit, aby byly měněny směrnice, které by zlepšovaly sociální podmínky a postavení lidí práce. Myslím si, že to jde i dílčími směrnicemi, zprávami parlamentu, vyvinutím tlaku parlamentu na EK, protože v LS dostává EP přece jen větší kontrolu nad EK a může tam vyvíjet trošku větší tlak. To je jedno z mála jejích pozitiv.
dotaz novináře:
Pokud bude smlouva přijata, kdo navrhuje změny – národní parlamenty nebo frakce v europarlamentu.
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Tam bude muset dojít ke spojení obého. Vždycky první je sociální objednávka. Pokud bych vzal jako příklad sociální oblast, ve které jsem pracoval, tam zcela jistě jsme schopni objednávku formulovat se zástupci odborových organizací, které pomáhaly i při formulování směrnic. V EP jsme schopni navrhnout projednávání smlouvy a požádat komisi, aby byla vypracována směrnice. Podle LS do toho budou vstupovat i národní parlamenty. Sociální objednávka, návrh, může být od národního parlamentu, může být od EP, propojený návrh do komise, předpis, hlasování. Jedna věc, která zcela jistě nepůjde, je opravdu zvláštní. Může vzniknout tak paradoxní situace, že představitele jmenuje komise. Komise může být odvolána parlamentem a může se stát, že nebude existovat komise, protože ji parlament odvolá, ale zůstane ten vysoký představitel pro zahraniční otázky, který je naprosto mimo kontrolu přímo volených zástupců. To považuji za vážný nedostatek LS.
dotaz novináře:
Bude pro vás ideální řešení, když ÚS řekne – toto tam vadí, a proto by se to nemělo podepsat?
Jiří MAŠTÁLKA, místopředseda ÚV KSČM
Zopakuji to ještě jednou. První premisa je, že já chovám úctu k ústavnímu soudu a budu respektovat jeho rozhodnutí. Co si budu myslet soukromě je moje soukromá věc. Pokud ovšem ústavní soud řekne, že LS je v rozporu s ústavním pořádkem ČR, nebudu se zlobit, protože se otevírá prostor pro to, abychom mohli některé věci ještě v dalších jednáních změnit. Pokud ÚS řekne, že je to v naprostém souladu, je na zvážení pana prezidenta, zda to podepíše či ne.
zdroj: Tisková mluvčí ÚV KSČM